Příběh s Niallem na přání pro Dominiku Zichovou....
Snad se bude líbit :))


Tak jsme tady "miláčku" řekl Niall, plný radosti! Je tu nádherně, co na to říkáš?
Ano, je tu vážně krásně, naštěstí nám vyšlo počasí! Odpověděla jsem.
Paříž je krásná! Ale ještě krásnější než Paříž jsi ty! řekl Niall a usmál se.
Děkuju Nialle, teď by jsme se ale měli jít ubytovat a najíst.
Ano, máš pravdu, pojď půjdeme si chytnout taxi, aby nás odvezl do hotelu.

Za pár minut jsme sehnali taxi a jeli směrem k našemu hotelu.
Když jsme konečně dojeli na místo a vystoupili z taxíku, užasli jsme nad hotelem!
Byl spíš na kopci a to bylo to nejlepší. Bylo totiž vidět na celou Paříž!
Wow! To je teda nádhera, byl jsem v Paříži už dvakrát ale nikdy jsem ji neviděl celou!
Tak pojď, jdeme se do recepce přihlásit , že jsme dojeli.
Došli jsme do recepce a za pultem stála starší paní.
Dobrý den! Jsem Niall Horan a tohle je moje přítelkyně Dominika. Mám tady rezervovaný pokoj s terasou a vířivkou.
Áá ano, vás si pamatuji po telefonu, vyplňte ještě tento papír a já vám půjdu ukázat váš pokoj!
Když Niall vyplnil papír, paní z recepce si vzala klíč a řekla: Tak můžeme jít do vašeho pokoje..
Jeli jsme výtahem a vystoupili jsme v 5. patře. Šli jsme chodbou a potom zastavili u pokoje číslo 130.
Paní odemkla a předala nám klíče. Přeji vám tady hezký pobyt, kdyby jste něco chtěli vědět, volejte telefonem do recepce, telefon máte na nočním stolku.
Děkujeme... a nashledanou..
Vešli jsme do pokoje a dali si kufry do chodby, pokoj byl nádherný a luxusní. Niall vybral pětihvězdičkový hotel, takže se dalo čekat, že pokoje budou moderní a luxusní.
V pokoji jsme strávili asi hodinu,protože jsme si vybalili věci do skříní a dali mýdla a šampony do koupelny.
Pak jsme si lehli na postel a pustili si televizi, za chvíli nás film přestal bavit, tak Niall navrhl, že bychom mohli jít do vířivky na terasu...
Já jsem samozdřejmě souhlasila a šli jsme.
Ve vířivce jsme byli dlouho, povídali jsme si a popíjeli šampaňské.. Teď bude 7 hodin a my s Niallem půjdeme na večeři. Když jsme přiletěli na letiště, bylo 5 hodin..
Vylezli jsme z vířivky a usušili se. Oblékla jsem si šaty a boty na podpatku, Niall si vzal společenské džíny a sako. Vyšli jsme z pokoje a zamkli.
Když jsme přišli na večeři, byl tam dlouhý stůl asi 10 metrů a u něho několik židlí. Šli jsme si nabrat jídlo a napustit pití. Sedli jsme si nakonec stolu vedle sebe a začali jíst..
Večeře byla skvělá, dala jsem si špagety s omáčkou a Niall kuře s nádivkou.
Když jsme dojedli chvíli jsme tam jen seděli a povídali si. Když už bylo půl osmé, šli jsme zpátky do pokoje. Přišli jsme, a já se šla osprchovat...
Niall se zatím převlékl do županu a čekal než vyjdu z koupelny, aby se mohl také osprchovat.

Za půl hodiny už jsme leželi v posteli...
Tak co, jak se ti tady líbí? Je to podle tvojich představ?
Ano Nialle, nic krásnějšího jsem nikdy neviděla, mám na mysli hlavně ten výhled! Díky že jsi mě sem vzal. Miluji tě!
Nemáš vůbec za co, pro tebe udělám vždycky všechno!

Za chvíli jsme usnuli.. zdál se mi sen, že s Niallem létáme kolem Eiffelovky.. Byl to krásný sen ale potom ho přerušil pípající budík. Bylo 9 hodin ráno a Niall ještě spal.  Šla jsem se tedy obléct a potom vyčistit zuby do koupelny.
Přišla jsem zpátky do ložnice a Niall už byl vzhůru, dobré ráno miláčku! Jak se vyspala?
Dobré ráno, vyspala jsem se výborně, zdálo se mi, že spolu létáme u Eiffelovky! Odpověděla jsem.
Niall se zasmál.Pojď půjdeme na snídani, doufám že bude něco výborného jako včera u večeře!
Taky doufám! A kam dneska vyrazíme? Půjdeme někam do města? Zeptala jsem se.
No jasně! Půjdeme se společně podívat na Eiffelovku a někam si zajdeme, chceš jít i do muzea?
Klidně, s tebou kamkoliv Nialle.


Potom jsme šli na snídani. Byly vafle se šlehačkou a ovocem. Moc jsme si pochutnali.
Po snídani jsme se vrátili zpět do pokoje, aby jsme si nachystali věci do města.
Miláčku? Mám pro tebe překvapení! Budeš zírat..
Vážně? a jaké?
Niall šel na terasu a když přišel, měl něco schované za zádama a řekl: Nevím jestli z toho budeš zrovna nadšená, ale do města pojedeme tou nejluxesnější limuzínou na světě! Zaplatil jsem ji jen pro nás dva, je v ní dokonce i minibar. A tady máš ještě něco!
Vytáhl nádherné červené růže, které měl schované za zády.
Jéé, Nialle děkuji ti moc! Jsi nejlepší! Tu limuzínu jsi vážně zaplatil jen pro nás?
No jasně že jo! Když to dořekl, dal mi pusu a podal mi růže.


Teď už jedeme limuzínou do centra. První kam půjdeme bude Eiffelovka. Potom si zajdeme někam do kavárny nebo do restaurace, a nakonec se půjdeme podívat do muzea.
Niall i já umíme francouzsky, takže se v klidu domluvíme..

Najednou limuzína zastavila, a řidič řekl, tak můžete vystupovat, jsme tady..
Zastavil na parkovišti  skoro hned u  Eiffelovky. My s Niallem jsme vystoupily a vyšli směrem k Eiffelovce.
Asi za 10 minut jsme byly přímo u ní. Byl to nádherný pocit stát u tak obrovské věže a ještě k tomu s Niallem!
Tak jdeme nahoru ne? zeptal se Niall.
Jasně že jdem, proto jsme taky do Paříže přijeli..


Teď jedeme výtahem a pořád stoupáme výš a výš. Vidím úplně celou Francii!
Úplně na vrchol to bude trvat dlouho, protože Eiffelovka má několik tisíc metrů. řekl Niall.


Jsme tady! Úplně na vrcholku Eiffelovky! Podívej se na tu nádheru Nialle, vidíme odtud úplně všechno.
Ano, je to překrásné a ještě hezčí je to s tebou!
Na vrchu jsme byli asi 10 minut a dívali se na Paříž. Potom Niall řekl, tady je taky restaurace, chceš tam zajít?
Jo, půjdem. odpověděla jsem mu.
A šli jsme do restaurace.




O hodinu později.....
Uff, a jsme dole! oddechl si Niall. Tak co líbilo se ti tam?
No jasně že líbilo miláčku. Že se ptáš.
Takže teď můžeme jít do toho muzea jo? Není to odtud daleko, uvidíš že si ti tam bude líbit.
Po cestě ti něco koupím!
Vyšli jsme od Eiffelovky a měli namířené do muzea obrazů.
Když jsme šli po ulici, bylo tam zlatnictví.
Počkej. řekl náhle Niall.
Počkej mě tady,já hned přijdu jo?
Dobře, odpověděla jsem, i když jsem nevěděla co má Niall za lubem.

Za 5 minut Niall vyšel ze zlatnictví a v ruce měl malou taštičku.
Na, ty jsou pro tebe!
Otevřela jsem krabičku a byly tam zlaté náušnice. Nemohla jsem tomu uvěřit, že mi je Niall koupil, museli být hrozně drahé, protože byli z pravého zlata.
Nialle, to jsi nemusel, vážně!
Ale musel, alepsoň vidíš jak moc tě miluju!
Nasadil mi ty náušnice a pokračovali jsme našim směrem k muzeu.


Za 20 minut jsme došli k Louvru. (to muzeum)
Niall koupil vstupenky a vešli jsme dovnitř. Bylo to tam nádherně vyzdobené. Prohlédly jsme si všechny obrazy.
Za hodinku už jsme odešli pryč. Lumuzína na nás čekala na parkovišti hned u muzea takže jsme nemuseli chodit až k Eiffelovce. Řidič nás zavezl k hotelu a my šli do našeho pokoje.
Lehli jsme si na pohovku a zapli  televizi.


Konec. Byl to dlouhý příběh, ale doufám že se ti líbil. Napiš pod tohle komentář, jak se ti příběh líbil.. :)
*Lilly*