Příběh s Niallem na přání pro Dominiku Zichovou....
Snad se bude líbit :))
Tak jsme tady "miláčku" řekl Niall, plný radosti! Je tu nádherně, co na to říkáš?
Ano, je tu vážně krásně, naštěstí nám vyšlo počasí! Odpověděla jsem.
Paříž je krásná! Ale ještě krásnější než Paříž jsi ty! řekl Niall a usmál se.
Děkuju Nialle, teď by jsme se ale měli jít ubytovat a najíst.
Ano, máš pravdu, pojď půjdeme si chytnout taxi, aby nás odvezl do hotelu.
Za pár minut jsme sehnali taxi a jeli směrem k našemu hotelu.
Když jsme konečně dojeli na místo a vystoupili z taxíku, užasli jsme nad hotelem!
Byl spíš na kopci a to bylo to nejlepší. Bylo totiž vidět na celou Paříž!
Wow! To je teda nádhera, byl jsem v Paříži už dvakrát ale nikdy jsem ji neviděl celou!
Tak pojď, jdeme se do recepce přihlásit , že jsme dojeli.
Došli jsme do recepce a za pultem stála starší paní.
Dobrý den! Jsem Niall Horan a tohle je moje přítelkyně Dominika. Mám tady rezervovaný pokoj s terasou a vířivkou.
Áá ano, vás si pamatuji po telefonu, vyplňte ještě tento papír a já vám půjdu ukázat váš pokoj!
Když Niall vyplnil papír, paní z recepce si vzala klíč a řekla: Tak můžeme jít do vašeho pokoje..
Jeli jsme výtahem a vystoupili jsme v 5. patře. Šli jsme chodbou a potom zastavili u pokoje číslo 130.
Paní odemkla a předala nám klíče. Přeji vám tady hezký pobyt, kdyby jste něco chtěli vědět, volejte telefonem do recepce, telefon máte na nočním stolku.
Děkujeme... a nashledanou..
Vešli jsme do pokoje a dali si kufry do chodby, pokoj byl nádherný a luxusní. Niall vybral pětihvězdičkový hotel, takže se dalo čekat, že pokoje budou moderní a luxusní.
V pokoji jsme strávili asi hodinu,protože jsme si vybalili věci do skříní a dali mýdla a šampony do koupelny.
Pak jsme si lehli na postel a pustili si televizi, za chvíli nás film přestal bavit, tak Niall navrhl, že bychom mohli jít do vířivky na terasu...
Já jsem samozdřejmě souhlasila a šli jsme.
Ve vířivce jsme byli dlouho, povídali jsme si a popíjeli šampaňské.. Teď bude 7 hodin a my s Niallem půjdeme na večeři. Když jsme přiletěli na letiště, bylo 5 hodin..
Vylezli jsme z vířivky a usušili se. Oblékla jsem si šaty a boty na podpatku, Niall si vzal společenské džíny a sako. Vyšli jsme z pokoje a zamkli.
Když jsme přišli na večeři, byl tam dlouhý stůl asi 10 metrů a u něho několik židlí. Šli jsme si nabrat jídlo a napustit pití. Sedli jsme si nakonec stolu vedle sebe a začali jíst..
Večeře byla skvělá, dala jsem si špagety s omáčkou a Niall kuře s nádivkou.
Když jsme dojedli chvíli jsme tam jen seděli a povídali si. Když už bylo půl osmé, šli jsme zpátky do pokoje. Přišli jsme, a já se šla osprchovat...
Niall se zatím převlékl do županu a čekal než vyjdu z koupelny, aby se mohl také osprchovat.
Za půl hodiny už jsme leželi v posteli...
Tak co, jak se ti tady líbí? Je to podle tvojich představ?
Ano Nialle, nic krásnějšího jsem nikdy neviděla, mám na mysli hlavně ten výhled! Díky že jsi mě sem vzal. Miluji tě!
Nemáš vůbec za co, pro tebe udělám vždycky všechno!
Za chvíli jsme usnuli.. zdál se mi sen, že s Niallem létáme kolem Eiffelovky.. Byl to krásný sen ale potom ho přerušil pípající budík. Bylo 9 hodin ráno a Niall ještě spal. Šla jsem se tedy obléct a potom vyčistit zuby do koupelny.
Přišla jsem zpátky do ložnice a Niall už byl vzhůru, dobré ráno miláčku! Jak se vyspala?
Dobré ráno, vyspala jsem se výborně, zdálo se mi, že spolu létáme u Eiffelovky! Odpověděla jsem.
Niall se zasmál.Pojď půjdeme na snídani, doufám že bude něco výborného jako včera u večeře!
Taky doufám! A kam dneska vyrazíme? Půjdeme někam do města? Zeptala jsem se.
No jasně! Půjdeme se společně podívat na Eiffelovku a někam si zajdeme, chceš jít i do muzea?
Klidně, s tebou kamkoliv Nialle.
Potom jsme šli na snídani. Byly vafle se šlehačkou a ovocem. Moc jsme si pochutnali.
Po snídani jsme se vrátili zpět do pokoje, aby jsme si nachystali věci do města.
Miláčku? Mám pro tebe překvapení! Budeš zírat..
Vážně? a jaké?
Niall šel na terasu a když přišel, měl něco schované za zádama a řekl: Nevím jestli z toho budeš zrovna nadšená, ale do města pojedeme tou nejluxesnější limuzínou na světě! Zaplatil jsem ji jen pro nás dva, je v ní dokonce i minibar. A tady máš ještě něco!
Vytáhl nádherné červené růže, které měl schované za zády.
Jéé, Nialle děkuji ti moc! Jsi nejlepší! Tu limuzínu jsi vážně zaplatil jen pro nás?
No jasně že jo! Když to dořekl, dal mi pusu a podal mi růže.
Teď už jedeme limuzínou do centra. První kam půjdeme bude Eiffelovka. Potom si zajdeme někam do kavárny nebo do restaurace, a nakonec se půjdeme podívat do muzea.
Niall i já umíme francouzsky, takže se v klidu domluvíme..
Najednou limuzína zastavila, a řidič řekl, tak můžete vystupovat, jsme tady..
Zastavil na parkovišti skoro hned u Eiffelovky. My s Niallem jsme vystoupily a vyšli směrem k Eiffelovce.
Asi za 10 minut jsme byly přímo u ní. Byl to nádherný pocit stát u tak obrovské věže a ještě k tomu s Niallem!
Tak jdeme nahoru ne? zeptal se Niall.
Jasně že jdem, proto jsme taky do Paříže přijeli..
Teď jedeme výtahem a pořád stoupáme výš a výš. Vidím úplně celou Francii!
Úplně na vrchol to bude trvat dlouho, protože Eiffelovka má několik tisíc metrů. řekl Niall.
Jsme tady! Úplně na vrcholku Eiffelovky! Podívej se na tu nádheru Nialle, vidíme odtud úplně všechno.
Ano, je to překrásné a ještě hezčí je to s tebou!
Na vrchu jsme byli asi 10 minut a dívali se na Paříž. Potom Niall řekl, tady je taky restaurace, chceš tam zajít?
Jo, půjdem. odpověděla jsem mu.
A šli jsme do restaurace.
O hodinu později.....
Uff, a jsme dole! oddechl si Niall. Tak co líbilo se ti tam?
No jasně že líbilo miláčku. Že se ptáš.
Takže teď můžeme jít do toho muzea jo? Není to odtud daleko, uvidíš že si ti tam bude líbit.
Po cestě ti něco koupím!
Vyšli jsme od Eiffelovky a měli namířené do muzea obrazů.
Když jsme šli po ulici, bylo tam zlatnictví.
Počkej. řekl náhle Niall.
Počkej mě tady,já hned přijdu jo?
Dobře, odpověděla jsem, i když jsem nevěděla co má Niall za lubem.
Za 5 minut Niall vyšel ze zlatnictví a v ruce měl malou taštičku.
Na, ty jsou pro tebe!
Otevřela jsem krabičku a byly tam zlaté náušnice. Nemohla jsem tomu uvěřit, že mi je Niall koupil, museli být hrozně drahé, protože byli z pravého zlata.
Nialle, to jsi nemusel, vážně!
Ale musel, alepsoň vidíš jak moc tě miluju!
Nasadil mi ty náušnice a pokračovali jsme našim směrem k muzeu.
Za 20 minut jsme došli k Louvru. (to muzeum)
Niall koupil vstupenky a vešli jsme dovnitř. Bylo to tam nádherně vyzdobené. Prohlédly jsme si všechny obrazy.
Za hodinku už jsme odešli pryč. Lumuzína na nás čekala na parkovišti hned u muzea takže jsme nemuseli chodit až k Eiffelovce. Řidič nás zavezl k hotelu a my šli do našeho pokoje.
Lehli jsme si na pohovku a zapli televizi.
Konec. Byl to dlouhý příběh, ale doufám že se ti líbil. Napiš pod tohle komentář, jak se ti příběh líbil.. :)
*Lilly*
středa 31. července 2013
čtvrtek 25. července 2013
3.díl-koncert
Když jsem skončila hovor s Liamem, šla jsem si udělat těstoviny. Řekla jsem si, že jak Liam a kluci přijedou,mohla bych uvařit i pro ně! Asi za půl hodiny přijel Liam s Harrym. Už jsem servírovala jídlo na stůl a kluci byli dost hladoví. Zeptala jsem se jich, kde jsou Louis, Niall a Zayn.
Řekli mi, že šli ještě nakoupit.
Kluci si sedli ke stolu a začali jíst, Liam začal mluvit o tom, jak mě pozvali na ten koncert. Říkal že je to bezvadné a byl moc rád.
A kde a kdy to je? řekl Harry.
No, to právě ještě nevím, zítra jdu do té firmy, abych si zjistila všechny informace.
Ahá, a mimochodem ty těstoviny jsou výborné!řekl Harry Ano, jsou vynikající, hlavně ta omáčka, přidal se Liam.
Děkuju, vařila jsem to pro vás!
Za 5 minut jsme byli po jídle. Já s Liamem jsme šli do naší ložnice, musel se osprchovat . Já jsem si zapla notebook a byla jsem na facebooku. Chvíli jsem si psala s kamarádkou a pověděla jsem jí o té mojí novince s koncertem. Byla taky nadšená a dali jsme si zítra schůzku na 4 hodiny. Pujdu tam, jak skončím v té firmě koncerty s.r.o!
Když se Liam osprchoval a převlíkl zapnul si televizi a díval se. Já jsem slyšela,že už přijeli ostatní kluci.
Šla jsem dolů a Niall nahlas říkal, ááá to vedro!! Kdo jde do bazénu? přihlásil se Harry, Zayn a já.
Oblékla jsem se do plavek a ostatní kluci taky. Šla jsem na zahradu a skočila jsem šipku do bazénu.
Potápěla jsem se s brýlema a zachvíli jsem pod vodou viděla, jak skočil Harry do vody.
Po chvilce tam skočil i Zayn s Niallem.
Vynořila jsem se na hladinu a Zayn chtěl půjčit brýle, tak jsem mu je podala.
Dělali jsme různé blbiny ve vodě a den nám rychle utekl, po bazéně jsme grilovali.
Už je večer a já jdu do sprchy, musela jsem si umýt vlasy od chloru z bazénu....
Po sprše už na mě čekal Liam v posteli, zalezla jsem si za ním a po chvilce jsme usnuli...
Ráno
Když jsem se vzbudila, Liam ještě spal, tak jsem se potichu oblékla a šla jsem dolů na snídani, byla jsem už hrozně natěšená na odpoledne, na tu schůzku ve studiu!
Přišla jsem do kuchyně, kde už byl Louis a snídal. Ahoj Em! řekl a nabral si lžičku cereálií. Jak ses vyspala?
Ale jo, dobře! odpověděla jsem. Máš tady nachystanou snídani ode mě..
Jé díky Louí. poděkovala jsem mu. Dneska mám tu schůzku v tom studiu na 2 hodiny, tak se musím pořádně najíst....
To je jasné, vyber si, máš tu rohlík, cereálie, toust, chleba nebo bagetu! Díky!
Nasnídala jsem se a potom už to uběhlo docela rychle....
byla 1 hodina odpoledne a já se začala chystat.
Liam říkal že mě tam odveze a počká na mě než skončím.
Už bylo třičtvrtě na dvě a Liam řekl, že už by jsem měli jet. Takže jsme vyrazili.
Když jsme dorazili na místo, byla to velká budova s nápisem koncerty s.r.o
Liam odjel na parkoviště a já jsem vešla dovnitř, u výtahu na stěně byl plánek,kde jsem si našla kancelář pana Rondera. Bylo to 7 patro. Vyjela jsem tam výtahem a potom zaklepala na kancelář. Ozvalo se, VSTUPTE! a já jsem vešla..
Ááá to jste vy, slečno Wiliamsová? Rád vás vidím.
Ano jsem to já, odpověděla jsem..
Pojďte posaďte se a udělejte si pohodlí, chcete kávu? Oo ano děkuji vám, řekla jsem.
Kerry, připrav kafe s mlékem pro slečnu Wiliamsovou! Zavolal pan Ronder na jeho asistentku..
Ano, pane, hned ji donesu! Odpověděla Kerry.
No takže, přejdeme k tématu! Kolik vám je přesně let, jaký styl písniček zpíváte a jaký tančíte styl?
Je mi 19 let, zpívám pop a tančím normální tance, hip hop a zumbu...
No tak to se nám tu přesně hodíte slečno Emily! Potřebujete si prozkoušet zpívání nebo tanec?
Ano, ano, potřebuji! Už dlouho jsem netančila ani nezpívala!
Tak to prosím pojďme do studia a můžeme začít. Mezitím donesla asistentka Kerry kafe a sušenky.
Já i pan Ronder jsme kafe vypili a šli do studia, bylo skoro vedle kanceláře.
Když jsme tam přišli, byli tam nějací lidi aby mohli pomoct s nahráváním mojí písníčky, po chvilce jsme se domluvili co budu zpívat a jeden chlápek už pustil muziku, pan Ronder mávnul rukou a já začala zpívat, písnička trvala jen 3 a půl minuty a podle pohledů pana Rondera a ostatních asistentů, si myslím že se jim to líbilo!
Když jsem skončila, všichni mi zatleskali a pan Ronder řekl: Vážně super! Máš talent na zpěv Emily, a to se ještě podívám na tvoje tančení...
Děkuji, odpověděla jsem.
Pak jsem jim i zatančila a byli velmi spokojení, šli jsme zpět do kanceláře.
Takže Emily, dnes je 1.června a koncert je až 20.června, máš ještě čas na přípravy, to jsou 3 týdny.
Slyšel jsem, že máš doma taky malou zkušebnu že?
Ano mám, bydlím totiž s klukama z One direction a oni musí trénovat! Takže v tom nevidím žádný problém!
Tak dobrá, jsme domluveni, na koncertě budeš zpívat a tančit to, co jsi nám dnes předvedla souhlasíš?
Dobře, souhlasím. Pokud bys ještě něco chtěla vědět Emily, napiš mi na email, na tady máš vizitku.¨
Děkuju a nashledanou! Nashle! Potom jsem jela zase dolů a Liam na mě už čekal před budovou a jeli jsme domů...
Konec 3. dílu, tenhle byl delší ale doufám, že se vám líbil, prosím komenty :))
Těště se na 4. díl"
2.díl- koncert
pokračování....
Za dveřma stál nějaký muž v černém obleku a měl sluneční brýle, byl tam s ním i vlčák, kterého jsem se tak lekla! Pes začal štěkat a vrčet, postoupila jsem o krok dozadu aby mi něco neudělal.
Nech toho Bene! Napomenul psa ten muž v černém. Buď hodný nebo ti dám náhubek!
Promiňte slečno, že jsem vás vylekal tím psem a nečekaným příjezdem, ale musím vám sdělit zprávu od mojeho šéfa..
Ne to je v pořádku, řekla jsem a pozvala ho dál.
Sedli jsme si v obýváku na pohovku a on mi řekl: Včera večer jste měla dostat zprávu od mého šéfa, pana Rondera...
Ano, a taky jsem ji dostala, jenže nebyla dokončená! odpověděla jsem.
Ano panu Ronderovi ukradli mobil nějací špinaví zlodějové a on vám nemohl odepsat! Chce se vám za to omluvit a poslal mě, abych vám tu zprávu dokončil.
Aha! Tak dobrá, řekněte mi ji, byla jsem z toho včera večer dost zmatená a nemohla jsem spát!
Ano, chápu vás, omlouvám se ještě jednou..
Takže, pan Ronder se vás chtěl zeptat, jestli by jste nechtěla vystupovat se svojim tanečním a pěveckým solem na koncertě v USA! Doporučil nám vás jeden chlápek ze společnosti koncerty s.r.o!
Když to dořekl, byla jsem stuhlá a docela překvapená, a v ten moment mi to došlo. Zeptala jsem se toho chlapa: Moment, nebyl ten chlápek náhodou Johny Marwel? Protože pro něho jsem před pár lety pracovala jako zpěvačka a tanečnice!
Ten muž byl také ohromený z toho, co jsem mu právě řekla! Chvíli přemýšlel a nakonec řekl: ano, myslím že to byl on, dal mi svou vizitku, ale kam jsem si ji dal?
Chvíli hledat vizitku různě po kapsách a konečně ji našel.
Ano byl to Johny Marwel! Podívejte tady stojí jeho jméno.
Výborně, tak já myslím že bych to vystoupení brala, ale už jsem dlouho nezpívala a netančila,odešla jsem od Johnyho proto,že jsem měla něco s hlasem, ale už to mám vyléčené.
Tak to jsou dobré zprávy, zvláště pro pana Rondera! Odpověděl muž. Tak víte co? Aby jste si to zpívání a tančení trochu procvičila, přijďte zítra do našeho studia a na všem se domluvíme, platí?
Tak dobrá, platí! Dejte mi adresu a telefonní číslo na pana Rondera, kdyby něco.
Ano, adresa je: Firemní 1369, a můžeme se tam potkat ve 2 hodiny odpoledne.
Děkuji vám, zítra se tam potkáme! Pojďte, vyprovodím vás ke dveřím.
Když muž odešel, byla jsem šťastná, že má někdo zájem o můj talent. Hned jsem volala Liamovi, abych mu to řekla.
Tak to je konec 2. dílu, čekejte na 3. díl, pište komentáře, jak se vám to líbilo :)
Za dveřma stál nějaký muž v černém obleku a měl sluneční brýle, byl tam s ním i vlčák, kterého jsem se tak lekla! Pes začal štěkat a vrčet, postoupila jsem o krok dozadu aby mi něco neudělal.
Nech toho Bene! Napomenul psa ten muž v černém. Buď hodný nebo ti dám náhubek!
Promiňte slečno, že jsem vás vylekal tím psem a nečekaným příjezdem, ale musím vám sdělit zprávu od mojeho šéfa..
Ne to je v pořádku, řekla jsem a pozvala ho dál.
Sedli jsme si v obýváku na pohovku a on mi řekl: Včera večer jste měla dostat zprávu od mého šéfa, pana Rondera...
Ano, a taky jsem ji dostala, jenže nebyla dokončená! odpověděla jsem.
Ano panu Ronderovi ukradli mobil nějací špinaví zlodějové a on vám nemohl odepsat! Chce se vám za to omluvit a poslal mě, abych vám tu zprávu dokončil.
Aha! Tak dobrá, řekněte mi ji, byla jsem z toho včera večer dost zmatená a nemohla jsem spát!
Ano, chápu vás, omlouvám se ještě jednou..
Takže, pan Ronder se vás chtěl zeptat, jestli by jste nechtěla vystupovat se svojim tanečním a pěveckým solem na koncertě v USA! Doporučil nám vás jeden chlápek ze společnosti koncerty s.r.o!
Když to dořekl, byla jsem stuhlá a docela překvapená, a v ten moment mi to došlo. Zeptala jsem se toho chlapa: Moment, nebyl ten chlápek náhodou Johny Marwel? Protože pro něho jsem před pár lety pracovala jako zpěvačka a tanečnice!
Ten muž byl také ohromený z toho, co jsem mu právě řekla! Chvíli přemýšlel a nakonec řekl: ano, myslím že to byl on, dal mi svou vizitku, ale kam jsem si ji dal?
Chvíli hledat vizitku různě po kapsách a konečně ji našel.
Ano byl to Johny Marwel! Podívejte tady stojí jeho jméno.
Výborně, tak já myslím že bych to vystoupení brala, ale už jsem dlouho nezpívala a netančila,odešla jsem od Johnyho proto,že jsem měla něco s hlasem, ale už to mám vyléčené.
Tak to jsou dobré zprávy, zvláště pro pana Rondera! Odpověděl muž. Tak víte co? Aby jste si to zpívání a tančení trochu procvičila, přijďte zítra do našeho studia a na všem se domluvíme, platí?
Tak dobrá, platí! Dejte mi adresu a telefonní číslo na pana Rondera, kdyby něco.
Ano, adresa je: Firemní 1369, a můžeme se tam potkat ve 2 hodiny odpoledne.
Děkuji vám, zítra se tam potkáme! Pojďte, vyprovodím vás ke dveřím.
Když muž odešel, byla jsem šťastná, že má někdo zájem o můj talent. Hned jsem volala Liamovi, abych mu to řekla.
Tak to je konec 2. dílu, čekejte na 3. díl, pište komentáře, jak se vám to líbilo :)
1. díl- koncert
Toto je 1. díl příběhu jménem "koncert". Doufám že se vám bude líbit, na konci pište komentáře, jak se vám příběh líbil ;)
Sedím na pohovce v obýváku a dívám se na televizi, dávají docela zajímavý pořad o celebritách, ale já pořád přemýšlím nad jednou věcí. Je to SMSka, která mi došla včera pozdě večer...
Nevím od koho to je,nepodepsal se, a ani to číslo neznám....
Stálo tam: Dobrý den, slečno Wiliamsová, máme na Vás otázku, nechtěla by jste......... a dál tam nic nebylo! Je to dost podivné, celou noc jsem nad tím přemýšlela a nemohla jsem usnout, když jsem se ráno probudila, doufala jsem, že mi dojde nová a dokončená zpráva od toho čísla, ale nic jsem nedostala...
po pár minutách jsem se rozhodla, že tam prostě napíšu a nějak se to vyřeší!
Napsala jsem: Dobrý den, včera večer mi od Vás přišla zpráva, ale nebyla dokončená, nevím co se stalo, ale žádám vás aby jste mi zprávu odeslali ještě jednou! Děkuji, s pozdravem Emily Wiliamsová.
Doufám že odepíšou, protože by mě zajímalo, co mi chtěli sdělit!
Nikdo nebyl doma, byla jsem v domě sama, když v tom jsem uslyšela bouchnutí dveří od auta, vypla jsem televizi a šla jsem se podívat k oknu.
Bylo to neznámé černé auto,ale docela moderní. Trochu jsem se vyděsila, protože to auto od pohledu neznám a byla jsem doma sama. Zakryla jsem závěs abych to neviděla.
Šla jsem na záchod, když jsem si umývala ruce, slyšela jsem hlasité bouchání na dveře.
Stuhla jsem a čekala, co se bude dít dál...
Po 10 sekundách se to ozvalo zase, ale tentokrát už lehčí klepání.
Sebrala jsem odvahu, a vyšla z koupelny.
Pomalu jsem se přibližovala ke dveřím.
Natáhla jsem ruku ke klice a stiskla jsem ji! Dveře se otevřely a já jsem se lekla!
Pokračování bude ve 2.díle :) Doufám že se vám tento líbil a byli jste pořádně napnutí!
Pište komentáře!
Toto je 1. díl příběhu jménem "koncert". Doufám že se vám bude líbit, na konci pište komentáře, jak se vám příběh líbil ;)
Sedím na pohovce v obýváku a dívám se na televizi, dávají docela zajímavý pořad o celebritách, ale já pořád přemýšlím nad jednou věcí. Je to SMSka, která mi došla včera pozdě večer...
Nevím od koho to je,nepodepsal se, a ani to číslo neznám....
Stálo tam: Dobrý den, slečno Wiliamsová, máme na Vás otázku, nechtěla by jste......... a dál tam nic nebylo! Je to dost podivné, celou noc jsem nad tím přemýšlela a nemohla jsem usnout, když jsem se ráno probudila, doufala jsem, že mi dojde nová a dokončená zpráva od toho čísla, ale nic jsem nedostala...
po pár minutách jsem se rozhodla, že tam prostě napíšu a nějak se to vyřeší!
Napsala jsem: Dobrý den, včera večer mi od Vás přišla zpráva, ale nebyla dokončená, nevím co se stalo, ale žádám vás aby jste mi zprávu odeslali ještě jednou! Děkuji, s pozdravem Emily Wiliamsová.
Doufám že odepíšou, protože by mě zajímalo, co mi chtěli sdělit!
Nikdo nebyl doma, byla jsem v domě sama, když v tom jsem uslyšela bouchnutí dveří od auta, vypla jsem televizi a šla jsem se podívat k oknu.
Bylo to neznámé černé auto,ale docela moderní. Trochu jsem se vyděsila, protože to auto od pohledu neznám a byla jsem doma sama. Zakryla jsem závěs abych to neviděla.
Šla jsem na záchod, když jsem si umývala ruce, slyšela jsem hlasité bouchání na dveře.
Stuhla jsem a čekala, co se bude dít dál...
Po 10 sekundách se to ozvalo zase, ale tentokrát už lehčí klepání.
Sebrala jsem odvahu, a vyšla z koupelny.
Pomalu jsem se přibližovala ke dveřím.
Natáhla jsem ruku ke klice a stiskla jsem ji! Dveře se otevřely a já jsem se lekla!
Pokračování bude ve 2.díle :) Doufám že se vám tento líbil a byli jste pořádně napnutí!
Pište komentáře!
Začátek
Ahoj, vítám Vás všechny na tomto blogu!
Tohle je jen tak na začátek, aby jste věděli o co jde! V příbězích jsou vymyšlené jména a údaje, není to popravdě.
Takže,jmenuji se Emily Williamsová, mám 19 let,kamarádi mi říkají Em nebo Emily....
Mám blonďaté vlasy a modré oči. Byla jsem tanečnice a zpěvačka, ale měla jsem problémy s hlasem tak jsem skončila..
Žiju ve vile s klukama, chodím s Liamem, ale jinak mám ráda všechny kluky a normálně se kamarádíme.
Teď na vás čeká příběh jménem Koncert.
Tady je fotka naší vily s klukama:
Tohle je jen tak na začátek, aby jste věděli o co jde! V příbězích jsou vymyšlené jména a údaje, není to popravdě.
Takže,jmenuji se Emily Williamsová, mám 19 let,kamarádi mi říkají Em nebo Emily....
Mám blonďaté vlasy a modré oči. Byla jsem tanečnice a zpěvačka, ale měla jsem problémy s hlasem tak jsem skončila..
Žiju ve vile s klukama, chodím s Liamem, ale jinak mám ráda všechny kluky a normálně se kamarádíme.
Teď na vás čeká příběh jménem Koncert.
Tady je fotka naší vily s klukama:
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)
